Historie

Dřevostavby na veletrhu

Česká společnost si v důsledku historického vývoje v minulých letech vytvořila ne příliš vstřícný vztah ke dřevu. Lidé mají sice dřevo rádi, ale nechtějí, či se ho bojí používat, protože se mylně domnívají, že tím ublíží přírodě, lesům a stromům, které se musejí kácet, abychom dřevo vytěžili. Jednou z oblastí, která je těmito předsudky nejvíce zatížena, je stavebnictví.

Dřevěné stavby přetrvávají staletí a z hlediska životnosti jsou plně srovnatelné se stavbami z jiných materiálů. Záleží na účelu, pro který je stavíme a také na péči, kterou jim věnujeme po dobu jejich existence.

Veletrh Dřevostavby potvrdil v minulých letech svoji jedinečnost a stal se jedním z nejdynamičtěji se rozvíjejících veletrhů v ČR. Úrovní expozic a představenými novinkami ho vystavovatelé učinili přehlídkou toho nejlepšího v oboru využití dřeva ve stavebnictví.

Veletrh Dřevostavby v číslech

Co jste možná nevěděli o dřevě

• Rozloha lesů činí v současnosti 33,5% z celkové rozlohy České republiky a neustále se zvyšuje,roční přírůstek činí 18 mil. m3 „živé“ dřevní hmoty.
• Roční těžba reprezentuje 15 mil. m3, nezpracovaný přebytek proto činí 3 mil. m3/rok.
• V množství zásob dřeva je ČR na čtvrtém místě v Evropě, pro představu to činí 245 m3 /ha.
• Patříme mezi 12 nejlesnatějších evropských států a držíme 6. místo v přírůstku na hektar.
• Pro srovnání: zásoby dřeva činily v roce 1930 celkem 307 mil. m3, v roce 2003 to byl více než dvojnásobek 650 mil. m3 a v současné době asi 673 mil. m3
• Roční spotřeba dřeva činí v ČR 0,23 m3 na obyvatele, v Rakousku je to třikrát více, v severských zemích čtyřikrát více. V zemích Evropské unie jsme spolu s Portugalskem na posledním místě.
• Zaostáváme rovněž hluboko v míře využití dřeva ve stavebnictví – severské státy 70 %, Rakousko Německo 20 %, ČR méně než 3 %(!). To však neznamená, že by se v celkovém objemu u nás méně stavělo, ale že dřevo je nahrazováno méně ekologickými stavebními materiály (zejména plasty, ocelí, betonem).
• Podíl staveb na bázi dřeva pro bytové účely je v ČR jen 1%. V Německu to je 7 %, (ale například jen v Bavorsku neuvěřitelných 70 %), v Rakousku a Švýcarsku 10 %, ve Skotsku 50 %, V Norsku a Dánsku přes 60 %...
• V současnosti tvoří dřevostavby, (převážně  typové rodinné domy) třetinu až polovinu objemu vývozu za rok v rámci sektoru stavebnictví.
• V místě, kde vytěžíme dřevní surovinu na jeden rodinný dům, vyroste za méně než sto let nový les, který váže další tuny oxidu uhličitého. Naopak při výrobě cementu, oceli, pálených cihel i vápna a jejich přepravě se značné množství CO2 pouze uvolňuje do ovzduší.
• Každý Evropan má k dispozici téměř jeden krychlový metr dorůstajícího dříví ročně. To znamená, že pro každou tříčlennou rodinu vyroste za 50 let 150 m3 reprezentující surovinu, z níž lze postavit rodinný dům s kvalitní izolací a nízkými náklady na vytápění. Takto zpracované dřevo lze po dožití domu recyklovat nebo spálit a vzniklé teplo opět účelně využít. Za dobu životnosti dřevěného domu vyroste nový les…

Zdroj: Nadace Dřevo pro život